Zpět na původní článek na webu

Květná neděle - kázání otce Petra

Autor: P. Petr Papoušek <farnostdeblin(at)centrum.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 03. 04. 2020



Květná neděle 2020 A

Moji milí farníci, bratři a sestry! Dnes máme Květnou neděli a vstupujeme do Svatého týdne. Letos nebudeme prožívat Velikonoce v kostele. Budeme ve svých rodinách, ale i tak můžeme prožít Velikonoce duchovně. Záleží jen na nás. Chtěl bych vám posílat aspoň touto formou kázání na každý den. Podívejme se na dnešní Boží slovo. V prvním čtení z knihy proroka Izaiáše jsme četli: Pán, Hospodin, mi dal jazyk učedníka, abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem. Znaveného poučovat utěšujícím slovem. To jsou slova pro tuto dobu pandemie. Když se nemůžeme osobně stýkat, můžeme druhému zavolat. Zvláště osamělým lidem, kteří žijí sami. Udělat si čas na svoji babičku, dědečka a po telefonu s nimi všechno probrat. Říci jim nějaké slovo útěchy. To je první myšlenka této neděle.

Druhá myšlenka vyplývá z dnešního žalmu, kde jsme slyšeli: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Tato slova slyšíme také v pašijích, kdy Pán Ježíš kolem tří hodin odpoledne volá mocným hlasem z kříže: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Zdá se, že Bůh Ježíše opustil, že je všechno ztraceno. Pán Ježíš se cítí osamělý, že je na všechno sám a možná propadá i pocitům beznaděje. V této době krize možná prožíváme něco podobného. Zdá se nám, že nás Bůh opustil. Ztrácíme naději a důvěru v Boha. Říkáme si: Co nás čeká? Jaká bude budoucnost? Kdy to všechno skončí? Proč to Bůh dopustil? Možná se i ptáme: Kde teď Bůh je? Pro svoji neustálou zahleděnost do sebe nevnímáme, že Bůh je stále s námi. Bůh nás nikdy neopustil a neopustí. On všechno nese s námi. I když ho pro svoji bolest nevidíme a nevnímáme. On je s námi, tak jako byl s Pánem Ježíšem. Když byl v Getsemanské zahradě: Ježíš upadl do smrtelné úzkosti a modlil se ještě usilovněji, jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve. Tu se mu zjevil anděl z nebe a posiloval ho. Také nám Bůh posílá svoji sílu, své milosti, abychom všechno zvládli.

A třetí myšlenka? Ve druhém čtení svatý Pavel píše: Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán! Dřív nebo později bude muset každý pokleknout před Ježíšem a vyznat, že je náš Spasitel. Proto přišel na tento svět, aby nás zachránil z hříchů a daroval nám život věčný. To slavíme o Velikonocích. Tak se na ně dobře připravme, abychom je mohli co nejlépe prožít.

Na závěr ještě slovo otce biskupa Vojtěcha: Prosím, abychom se bez ohledu na vyznání a názorové postoje spojili v modlitbě jako děti jednoho Otce. Na Květnou neděli 5. dubna v 11 hodin, kdy budou po celé brněnské diecézi znít kostelní zvony, se společně pomodleme Otče náš. Ať tato modlitba přispěje k vědomí, že k sobě přes nejrůznější rozdíly patříme. Zapomeňme na zlobu, svár, nenávist a všechna zkla­mání. Snažme se smířit a odpustit si navzájem a obraťme se k Bohu, který je i v těchto chvílích náš milující Otec. To bude nej­lepší přípravou na blížící se Velikonoce, na svátky smrti a vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista.