Květná neděle 2021 B
Mak 14,1-15,47
Po pašijích by mělo být spíše ticho. Tak dnes jen opravdu velmi krátké kázání, o čem ještě můžeme meditovat doma. Pašije se dají shrnout jedním slovem: vydání. Otec vydává Syna. Syn se vydává Otci v Getsemanské zahradě i na kříži. Syn se vydává hříšníkům. Jidáš vydává Ježíše židovským předákům, ti ho vydávají Pilátovi. Pilát ho vydává vojákům. Ježíš při smrti odevzdává svého ducha. Jeho tělo je pak vydáno Josefovi z Arimatie. Ježíš je tedy neustále vydáván. Tento vnější pohyb je znamením jeho vnitřního pohybu sebedarování Otci a hříšníkům. Ježíš je člověk, který skutečně žije pro někoho. A právě k tomu nás pašije a Svatý týden chtějí probudit a dovést.
Někdy se nám ale může zdát, že Bůh spíše bere, nikoliv dává. Jeden teolog, který zemřel v nacistickém táboře, to vyjádřil slovy: Bůh nezachraňuje před křížem, ale na kříži. Mystička svatá Kateřina Sienská k tomu říká: Bůh nepřináší řešení našich problémů, ale přináší sebe sama, a tím, že nám dává sebe, dává nám všechno. Což lze do třetice parafrázovat slovy: Bůh nezachraňuje z bouře, ale v bouři. Myslím si, že nenahánět strach a osvobozovat od zbytečného strachu, to je dnes aktuální posláním církve.
To, co náš strach často vyvolává, je naše představa utrpení. Utrpení je následek vzdálení lidí od Boha. Ale paradoxně nás může k Bohu i přivést. Bůh k nám mluví v kráse, radosti a štěstí. My svůj život často prožíváme povrchně, proto nám může pomoci utrpení, které nás vede do hloubky. Křesťanství si na obdivu k utrpení nezakládá, ale k cestě za Ježíšem utrpení prostě patří, tak jako patří k životu. Víme, že Bůh dokáže zlo i utrpení obrátit, aby nakonec posloužilo dobru. Jedině skrze kříž dojdeme k spáse.