Menu
Vyhledávání
Kontakt
Římskokatolická fara Deblín 31,
664 75,
P. Petr Papoušek
mobil: 777 297 616
Návštěvnost
TOPlist
Informace

Kázání 1. neděle adventní



1. neděle adventní 2020 B

Mk 13,33-37

Vstoupili jsme do doby adventní. Dnešní kázání je o bdělosti. Pán Ježíš i nám říká: Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den. Bděte tedy, protože nevíte, kdy přijde pán, aby vás nezastihl, jak spíte. Advent je obdobím, které nám připomíná, jak důležitá je pro každého křesťana bdělost. Jaký význam má křesťanská bdělost? Biskup Martin David ve své knížce uvádí tři příklady: bdělost nad, bdělost pro a bdělost spolu. Pojďme si je krátce rozebrat.

Kdo jste byli na vojně, pamatujete si to ze strážních služeb. Měli jste za úkol nad něčím bdít, něco hlídat. Stejně tak stavební dozor bdí nad zdárným průběhem stavby. Představitelé obce nad tím, co potřebují obyvatelé. Pan farář bdí nad farností. Bdíme nad tím, co nám bylo svěřeno. A co nám bylo svěřeno Bohem? Především rodina a farnost. Hlavně ale bdíme nad sebou samými: nad vlastním srdcem, nad vztahy, které prožíváme, nad tím, co děláme, aby nade vším vládl Kristus.

Symbolem bdělosti je hořící lampa. V adventu je pro nás hořící lampou adventní věnec. Vybavuje se mi jedna vzpomínka, říká biskup. A pokračuje: Když jsem se jako chlapec vracel pozdě večer domů, doma se svítilo. Někdo z rodičů na mě čekal. Bdít pro něco nebo pro někoho stojí za to. Bdělost pro nic za nic nemá smysl. Jsou lidé, kteří bdí, protože se chtějí bavit, a tak za noc vystřídají i několik podniků. Záslužnější a důležitější je bdělost pro druhé, ne pro sebe. Bdění maminek nad postýlkami svých dětí. Bdění těch, kdo jsou v noci ve službě: hasiči, záchranáři, zdravotní sestry. Bdít proto, aby někdo jiný mohl spát a být v klidu. Svatý Basil říká, že zvláštností křesťanství je bdělost zaměřená na Krista. Hořící svíce na adventním věnci nám připomíná naši bdělost pro Krista. Kristus říká: Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří. To znamená: buďte připraveni ke službě.

Křesťanská bdělost není jen bdělostí pro Krista, ale také spolu s Kristem. On bdí spolu s námi. A to je povzbuzující. Svatý Pavel píše Korinťanům: Jen ještě musíte vytrvale čekat, až přijde Pán Ježíš Kristus. On vám také dá, že vytrváte až do konce. Kristus bdí s námi, pokud my bdíme s ním. To, že bdíme spolu, vyjadřujeme ve svém životě modlitbou. Ona je prostředkem naší křesťanské bdělosti. Druhým, neméně důležitým prostředkem, je slavení mše svaté. Při mši svaté jsme s Kristem spolu víc než kde jinde. Křesťanská bdělost je spojení s Kristem v modlitbě, jeho slově a eucharistii. Máme tedy bdít nad rodinou, farností a nad vztahy, které prožíváme. Bdít pro Krista. A spolu s ním v modlitbě, Božím slově a při mši svaté.

Ještě si můžeme položit otázku, jak konkrétně máme prožívat advent. Víme, že advent je příchod, že čekáme na příchod Pána Ježíše Krista. Je tedy zřejmé, že se musíme plně zaměřit a soustředit na tento cíl. Kde se můžeme o něm dozvědět, kde získáme informace? V Písmu svatém, v Božím slově. Z toho vyplývá, že je třeba se soustředit na modlitbu, na rozjímání. A k tomu se musíme zklidnit, ztišit, zpomalit svůj běh. Dokonce se zastavit, naslouchat a hledět.

Žijeme ve společnosti, v době, která se úprkem kamsi řítí. Lidé jsou zaneprázdněni a nemají čas na to důležité. Už dávno jeden spisovatel napsal, že zaneprázdněnost naší doby je výrazem bezcílnosti a ztracené orientace. Doslova říká: Když ztratili z očí cíl, zdvojnásobili své úsilí. Člověk, který má před očima cíl a důsledně k němu směřuje, se nemusí neustále někam hnát. Ten, kdo však svůj cíl ztratil, se snaží vyplnit vnitřní prázdnotu činností. Připadá si důležitý, neboť má neustále něco na práci. Chce si dokázat, že jeho život má smysl. Jeden filozof to vyjádřil slovy: Rychlost vyvolává prázdnotu, prázdnota pak pohání ke spěchu. Naštěstí ten spěch doba epidemie trochu zastavila a ukázala, že můžeme žít i jinak. Využijme tuto dobu, abychom i advent prožili jinak, než jsme zvyklí. Znakem adventu je bdělost, otevřenost srdce a radostné očekávání. Církev čeká na svého ženicha a připodobňuje se Panně Marii, která čekala narození svého syna. Trpělivě, v ústraní, v tichosti čekala. Čekáním roste touha a radost.

 

Ještě slůvko pro děti. Začíná doba adventní. Advent znamená příchod. Připravujeme se na narození Pána Ježíše, které budeme slavit o Vánocích, ale také na jeho příchod na konci světa. Žádný člověk neví, kdy pro něj nastane poslední den. Proto máme být bdělí a stále připraveni, aby nám, jak se říká lidově, neujel vlak do nebe. Znamená to, že si vůbec nemáme odpočinout a spát? To určitě ne. Poslechněme si příběh. Kdysi dávno v Římě žil jeden chlapec jménem Alois. Hrál si spolu s dalšími na hřišti. Najednou se ho jeden z nich zeptal, co by udělal, kdyby se dověděl, že za chvíli zemře. Alois odpověděl: Hrál bych si dál. Alois žil stále v přátelství s Ježíšem, proto by ho nezaskočilo, kdyby musel z tohoto světa odejít. Byl to dnes už svatý Alois Gonzaga, tehdy obyčejný dvanáctiletý chlapec. K tomu, abychom byli připraveni na setkání s Pánem, nám pomůže modlitba, život s čistým svědomím a když dobře využijeme čas. Každý z nás se může zamyslet, jak se bude v době adventní připravovat, jak využije tento čas, jaké si dá adventní předsevzetí. Kéž je letošní advent pro nás požehnáním.


Autor: P. Petr Papoušek | Vydáno dne 05. 12. 2020 | 950 přečtení | Vytisknout článek

K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Zobrazit všechny komentáře   

Novinky
27.03.2024: Přání
Přeji všem farníkům požehnané Velikonoční svátky vzkříšení Ježíše Krista.

23.03.2024: Žehnání
V neděli 31. března po mši svaté je žehnání Velikočních pokrmů.

23.03.2024: Svatoslav
Ve středu 27. března od 16.30 do 17.00 zpověď ve Svatoslavi.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server