3. neděle adventní 2020 B
Jan 1,6-8.19-28
Svatý Pavel nás dnes vybízí: Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Radujte se, modlete se a děkujte. To by mohlo být naše životní motto. Dnešní 3. neděle adventní se nazývá Radostná, proto dnes máme barvu růžovou. Proč se máme radovat? Protože se blíží Vánoce. Na Vánoce slavíme narození našeho Spasitele Ježíše Krista. Pán Ježíš se proto narodil, proto přišel na svět, aby nás vykoupil z hříchů a daroval nám život věčný. Proto se máme radovat. Ale také se máme modlit. Prosit za spásu svou a svých blízkých. Prosit za potřeby svoje, své rodiny, farnosti, církve a světa. Prosit za potřebné milosti k dosažení spásy. Měli bychom být neustále po celý svůj život ve spojení s Bohem skrze modlitbu. Bez přestání se modlit. A nakonec máme Bohu děkovat za všechno, co nám dává, za všechny udělené milosti a dary. Nebrat to, co dostáváme, jako samozřejmost. Stále platí: Bez Božího požehnání marné lidské namáhání. A tak se radujte, modlete a děkujte. To máme dělat nejen v době adventní. Někdy se mně zdá, že se ráz doby adventní vytrácí. Někde na facebooku jsem viděl, že v některých rodinách nemají vánoční výzdobu jen venku, ale už i uvnitř domu. Dokonce 7. prosince měli doma stromeček. Na otázku: Už? Zněla odpověď: Manžel si to přeje, já jsem mu také říkala, že je to brzo. V jaké uspěchané době to žijeme? Chtěli bychom všechno hned, tady a teď. A když to nemáme, tak se rozčilujeme. A nejsou to jen děti, které jsou nespokojené. A tak si říkám, co mohou takoví lidé slavit, když neprožijí advent, přípravu na Vánoce? Víme, že když něco chceme udělat nebo prožít pořádně, musíme se na to důkladně připravit. Proto máme naplnit v adventu slova svatého Pavla: Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Pak se můžeme o Vánocích naplno radovat.
V dnešním evangeliu jsme slyšeli o Janu Křtiteli. On je svědkem a hlasem. V tom ho máme následovat. Jan Křtitel přišel jako svědek, aby svědčil o světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Jan Křtitel měl za úkol vydávat svědectví o světle, o Pánu Ježíši. To je také naším úkolem. Podle našeho chování by měli druzí lidé poznat, že Bůh je dobrý, že má všechny rád, že je naší velkou radostí, silou i pomocí pro život. Jan Křtitel také říká: Já jsem hlas volajícího na poušti. Máme být také takovým hlasem. Nebát se mluvit o Pánu Ježíši. Vysvětlovat náboženství těm, kteří Boha neznají. Většinou mají lidé různé předsudky a ještě nepoznali, co znamená věřit a jakou sílu nám dává víra do života. Jsem rád, že se děti nebojí. Na konci hodiny náboženství dávám dětem požehnání, křížek na čelo, a děti zase dávají mně. Je to už takový obřad na konci hodiny. Jednou se stalo, že jsem zapomněl. Děti se hned ozvaly: Pane faráři, ještě křížek. Na konci hodiny přijdou z družiny do třídy i ty děti, které do náboženství nechodí, a často mají otázky, např.: Co je to Bible? Jednou se ptaly i na ten křížek: Co to znamená? A proč si ho dáváte? Děti chodící do náboženství jim ochotně všechno vysvětlují. Mám z toho radost.
Ještě jsme slyšeli, že Jan Křtitel také řekl: Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte. Ježíš je i dnes ten, kterého podle svědectví evangelia neznáme, i když již víme, že nestojí pouze uprostřed nás, ale je i v nás, v našem srdci. Pán Ježíš nejen v době adventní touží po tom, abychom ho nově přijali, objevili jako poklad svého života a udělali vše proto, abychom mohli žít v jeho blízkosti a prožívali s ním každý den svého života. Jenom nezapomeňme, že on je stále ten, kterého známe jenom trochu, částečně. Čím víc se ho však učíme poznávat, tím víc ho budeme milovat. A čím více poznáváme jeho, tím víc poznáváme i sebe a jsme schopni změnit svůj život. A to je úkol rodičů, aby se Pána Ježíše snažili stále více poznávat a milovat a pak to předávali svým dětem. Byli jim příkladem. Tato neděle má název Radostná. Udělejme tedy dnes radost co nejvíce lidem.
