Popeleční středa 2021
Mat 6, 1-18
Je těžké pořád vymýšlet nová kázání. Našel jsem krásné zamyšlení o postní době od pomocného biskupa Martina Davida. Tak se do něj zaposlouchejme, ale neusněme. Bylo to den před začátkem postní doby v jedné farnosti, když mi jeden ministrant přede mší svatou oznámil: Otče, nezvoní nám velký zvon. Do začátku mše svaté zbývalo pár minut, a tak když jsme vycházeli ze sakristie k oltáři, vrtala mi hlavou otázka, co se zvonem asi tak může být. Hned po mši svaté jsme s baterkou vyrazili na věž. A když jsme se ocitli u zvonů, naskytl se nám žalostný pohled. Pod největším zvonem leželo na zemi v prachu to, čemu se říká srdce zvonu. Tak už víme, proč nezvoní, nemá srdce. Je třeba to dát do pořádku. Cestou dolů z věže jsme uvažovali, jak závadu nejlépe opravit, a s tím jsme se rozešli domů.
Když jsem večer uvažoval nad dalším dnem, Popeleční středou, a nad začátkem postní doby, myšlenky se mi znovu vrátily ke zvonu. Zvon, který má znít k Boží oslavě a svolávat lidi do chrámu, přestal plnit svou funkci, protože jeho srdce není tam, kde by mělo být. Leží v prachu. Není v tom podobnost s naší situací? Člověk byl stvořen k tomu, aby miloval Boha a oslavoval ho svým životem. My ale toto, Bohem nám dané poslání, častokrát přestaneme plnit. Naše srdce není na správném místě. Místo toho, abychom milovali Boha, štveme se za věcmi a na Boha nám nezbývá čas. Místo lásky k lidem jsme plni sebelásky a sobectví a naše srdce jakoby leží v hromadě prachu hříchů. Je třeba to dát do pořádku. A to je přesně smysl a cíl postní doby. V postní době jde o naše srdce. Potvrzují to i biblické texty, které k nám dnes promlouvají. Roztrhněte svá srdce, a ne pouze šaty. Vyzývá starozákonní prorok Joel. V žalmu jsme mohli zaslechnout: Stvoř mi čisté srdce, Bože, a obnov ve mně ducha vytrvalosti. A Ježíš hovoří o tom, že co je skryté, mluví o tom, co neseme ve svém srdci.
Na začátku doby postní si necháváme sypat na hlavu popel na znamení toho, že chceme konat pokání, vrátit se celým srdcem zpátky k Bohu. Popel též naznačuje, v jakém prachu leží naše srdce. A jak to dopadlo se zvony? Zvon na věži se do konce postní doby podařilo opravit a o Velikonocích už všechny tři zněly k Boží oslavě. Postní doba nám má pomoci také vrátit naše srdce k Boží oslavě a naplnit ho účinnou láskou k Bohu a lidem. Využijme tuto dobu postní co nejlépe. Je to doba, kdy na sobě můžeme pracovat, dokud máme čas. Je to doba mimořádných milostí. Jak píše svatý Pavel v druhém čtení: Hle, teď je ta doba příhodná. Hle, teď je ten den spásy!
