Menu
Vyhledávání
Kontakt
Římskokatolická fara Deblín 31,
664 75,
P. Petr Papoušek
mobil: 777 297 616
Návštěvnost
TOPlist
Informace

Kázání 4. neděle postní



4. neděle postní 2021 B

Jan 3,14-21

Často mluvíme v současné době o světle na konci tunelu. Ptáme se: Kdy už to všechno skončí? Hledáme nějakou naději do budoucnosti. Dnes můžeme v liturgii použít barvu růžovou, je světlejší a radostnější než barva fialová. Tuto neděli se máme radovat. Nejen protože se blíží Velikonoce. Ale také z toho, co jsme slyšeli v dnešním evangeliu. Byla tam snad nejkrásnější věta z celého Písma svatého: Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Myslím si, že to je věta plná naděje. Promlouvá do našeho života a zahání všechny nejistoty i v době pandemie. Jsme v Božích rukou, i kdybychom umřeli, nemusíme se bát, čeká nás život věčný. Tedy i na konci života máme naději. Co je to vlastně život věčný? Svatý Jan píše: Věčný život pak je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.

Věčný život, po kterém touží každé lidské srdce, si nejde nějak vytvořit, zasloužit ani získat. Šťastná věčnost není důsledkem lidského konání, našich dobrých skutků nebo námahy. Věčný život je nezasloužený dar, který nám věnoval sám Bůh Otec skrze svého Syna Ježíše Krista. Jak to dosvědčuje i svatý Pavel ve 2. čtení: Záchrany docházíte z Boží dobroty skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to Boží dar! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Není jiné cesty k pravému životu, k pravému štěstí, než přijmout tento dar, který nám byl dán skrze Ježíšovo utrpení, bolest na kříži a nakonec v jeho vyvýšení do Otcovy slávy. To vše je dílem lásky Boha, který nás tak miloval, že dal svého Syna, aby zachránil svět a každého člověka.

V postní době má být náš pohled upřen na ukřižovaného Ježíše Krista. Každý z nás má doma kříž. Tak se na něj aspoň občas zadívejme. Kříž je znamením spásy. Spása, to je naše víra v Boží lásku, kterou nám projevil Ježíš svým životem, smrtí a vzkříšením. A právě touto vírou vstupujeme do Božího království a do věčného života. Věčný život začíná již zde na zemi, stejně jako zde začíná Boží soud. Vstupu do Božího království často brání to, když se člověk nezřekne vlastního zla, svých zlých skutků a temnoty v sobě, a do svého sobectví a pýchy se zahledí natolik, že se Božího světla bojí a nakonec ho odmítne. Kdo miluje lež víc než pravdu, temnotu víc než světlo, vlastnění víc než lásku, ten nakonec pronáší soud nad sebou samým a věčnému životu se uzavírá.

Ano, jen jedno je třeba. Přijmout, že Bůh mě tak miloval, že dal svého jednorozeného Syna, abych měl život. Pokud se ponořím do tohoto krásného textu, zjistím, že skutečně jen jedno je třeba: uvěřit v Boží lásku ke mně, tedy přijmout Boží dar. Přijmout Ježíše Krista do svého života, protože on je cesta, pravda a život. Pravda víry o Boží lásce je tak prostá, že ji může pochopit  i dítě. A zároveň je tak hluboká, že ji neprobádá ani největší mystik. A tak životodárná, že dokáže oživit naše jednání: v rodině, v práci, ve farnosti.

V evangeliu byla také řeč o světle a tmě. Slyšeli jsme o Nikodémovi, členu židovské velerady, který přišel za Ježíšem v noci. Nevíme, zda se schovával nebo jen chtěl mít dostatek klidu a času, aby mohl s Ježíšem nerušeně mluvit. Ježíš mu řekl jednu z nejkrásnějších vět v Bibli, kterou jsme před chvílí rozebírali. Řekl také, že kdo páchá zlo, nenávidí světlo, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však jedná podle pravdy, jde ke světlu. Nikodém o jeho slovech jistě často přemýšlel. Když pak byl Ježíš ukřižován a jeho učedníci utekli, Nikodém se k Ježíšovi neohroženě přihlásil a spolu s Josefem z Arimatie Ježíšovo tělo pohřbili. Nikodém už nevyhledával tmu, ale světlo. Kdo dělá něco špatného, často se schovává ve tmě, aby ho vidět nebylo. Nemáme se schovávat do tmy, nemáme dělat něco špatného, protože před Bohem se stejně nemůžeme schovat. Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby všechny lidi zachránil a dal jim život věčný. Bůh je naším světlem a má všechny rád. Máme proto odložit tmu hříchu a jít ke světlu, k Bohu.

Ještě jedna myšlenka mě napadla. Protože Nikodém se rozhodl, i když tajně, setkat se s Ježíšem, slyšeli jsme tu nejkrásnější větu z Bible. Kdyby Nikodém k Ježíšovi nepřišel, tak bychom ji možná neuslyšeli. Proto se často setkávejme s Ježíšem v modlitbě. Třeba od něho uslyšíme také něco krásného, osobního a promění to celý náš život. Přeji vám všem požehanou dobu postní.


Autor: P. Petr Papoušek | Vydáno dne 13. 03. 2021 | 224 přečtení | Vytisknout článek

K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Zobrazit všechny komentáře   

Novinky
09.07.2021: Pouť
V neděli 15. srpna v 11.00 bude poutní mše svatá na Úsuší.

09.07.2021: Pouť
V neděli 1. srpna v 9.30 bude poutní mše svatá v Křižínkově.

09.07.2021: Mládež
11. - 15. 8. 2021 bude Letní diecézní setkání mládeže v Brně od 14 do 20 let.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server