To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. (Jan 1, 5)
To světlo ve tmě svítí... Vybavuje se mi obraz večerního Křoví. Slunce zapadá, světlo z krajiny mizí. Sedím v zahradě a pozoruji jeho zbytky a odlesky. Vždy jako poslední zasvítí kříž na kostelní věži. Okolo ubývá barev, jediný kříž září.
Asi před rokem přijela do Křoví rodina, která zde hledala svoje kořeny. Žijí v Americe, přivezli sem vnuky a pravnuky, aby viděli kraj, odkud pochází. Ve farní matrice našli zápis o datu svatby i křtů svých předků, v kostele viděli místo, kde si dědeček s babičkou slibovali, že se do smrti neopustí, kde pár let před tím, po hlavě jednoho z nich stékala svěcená voda při křtu. Stále stejný kostel, stejná slova uvádějící do života. Myslím na zářící kříž na věži. Na světlo radosti ve tvářích těch, kdo v místním kostele nacházejí svou minulost a sami sebe. Na světlo, které trvá.
Citát o světle z prologu Janova evangelia nás bude provázet misiemi, zůstane pak i na misijním kříži jako jejich připomínka. Motiv souboje mezi světlem a tmou je starý a objevuje se v mnoha náboženstvích. Často o něm čteme i v Novém zákoně. Kdo následuje Krista, nebude chodit v temnotě, bude mít světlo života. Jasné světlo kříže je jedinečné, s jiným nesrovnatelné.
To světlo je naděje. Kříž není koncem příběhu, následuje vzkříšení. Můžeme očekávat, že i naše životy, někdy plné bolesti, strachu a smutku, stále mohou mířit ke světlu. Kráčíme možná tmou, ale apoštol Jan připomíná: to světlo ve tmě svítí. Možná chybí už jen jeden krok a znovu ho uvidíme.
Kardinál Špidlík píše také o ?vnitřním světle?, kterým vidí světci. Kristus dává jejich očím bystrozrakost. Světci, kteří měli ?vidění? neviděli něco víc než ostatní, neviděli něco zvláštního. Viděli jen to, co my, ale viděli to vše v novém světle.
Lidové misie u nás budou v roce, kdy si připomínáme 210 let od postavení kostela v Křoví. Přáli bychom nám všem, abychom znovu našli světlo v tradicích, které přejímáme po předcích. Aby se misie staly podnětem objevit světlo kříže jako zdroj naděje a nového, originálního pohledu na naše životy. A abychom znovu - a nebo poprvé - objevili smysl věty ? a tma je nepohltila.
Miloš a Kateřina Slámovi