5. neděle velikonoční 2020 A
Jan 14, 1 až 12
Nedávno jsme prožili radost ze Zmrtvýchvstání Pána Ježíše. Teď se budeme připravovat na další pravdu naší víry. 40. den po vzkříšení Pán Ježíš vstoupil na nebesa, aby nám tam připravil místo. V dnešním evangeliu nám Pán Ježíš říká: V domě mého Otce je mnoho příbytků. Odcházím vám připravit místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. To je krásné poselství dnešního evangelia. Bůh nás chce mít u sebe, po naší pravici. Chce, abychom s ním byli věčně. Bůh nás nesmírně miluje. Nejen, že jeho Syn Ježíš Kristus za nás položil svůj život. Ale také pro nás připravil místo, abychom s ním mohli být věčně. Není to krásné? Jaká je to láska k lidem a důvěra v člověka! Možná jsme si i my někdy položili otázku, co dělá Ježíš v nebi. Podle dnešního evangelia můžeme odpovědět, že připravuje místo svým učedníkům. Bůh nás nestvořil pro zavržení, ani pro očistec, ale pro sebe, pro život věčný. To je jistota učedníků, která může posílit naše srdce, aby se nechvěla a pevně věřila. To, že přijdeš do nebe, je natolik jisté, nakolik důvěřuješ Ježíši. A Ježíš chce, aby s ním všichni lidé byli v Božím království.
Pán Ježíš pomalu připravoval učedníky na svůj odchod. Říkal jim, že odejde k nebeskému Otci a je ponechá na tomto světě. Neříkal jim to proto, aby se báli. Naopak. Chtěl je povzbudit. Učedníci to moc nechápali, proto Ježíš nakonec řekl: Já jsem cesta, pravda a život. Tuto cestu můžeme poznávat, když se snažíme žít podle evangelia a přijímáme Pána Ježíše ve svátostech. Svátosti jsou pro nás projevem toho, že nás Ježíš nenechal samotné, že jde s námi. Někdy nás dokonce nese tak, jako dobrý pastýř nese své ovečky.
K tomu vám povím příběh. Jeden člověk měl sen, ve kterém rozmlouval s Bohem. Hleděl spolu s ním na písečnou pláž a Bůh mu ukazoval celý jeho život. Říkal: Podívej se na ty dvoje stopy v písku. Tady jsem šel s tebou a tady o kus dál jsi zase šel ty se mnou. Tady se naše cesty rozpojily, a tady jsme se opět našli. V jednom místě však jedny stopy úplně zmizely. Člověk ukázal prstem a řekl: Tak tady, to si přesně vzpomínám na to, jak jsi mě opustil. Proč jsi mne nechal samotného? Bůh řekl: Milý příteli, mám tě tak rád, že bych tě nikdy nemohl opustit. Když se ti vedlo nejhůř, tam kde vidíš pouze jeden pár stop, tak jsem tě nesl. Pán Ježíš nám ukazuje v životě správný směr, a že nás nikdy neopouští. V Listě Židům čteme, jak Bůh řekl: Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.
V jiném překladu Bible čteme: Já jsem cesta k Bohu, pravda o Bohu a život s Bohem. Cesta k Bohu. Znát cestu znamená putovat s Ježíšem. Znát cestu znamená být společníkem toho, který vším prochází spolu s námi. Pravda o Bohu. Pravda není výsledek výpočtu nebo souhrn poznatků. Pravda je živá osoba Ježíše. Pravda není něco, ale Někdo. Život s Bohem. Život jako dar, život jako důvod k vděčnosti, život jako konečné vítězství Zmrtvýchvstalého, život jako spoluúčast na Božím bytí. Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Od zítra, 11. května, je už povolena mše svatá pro 100 lidí. A tak přijďte zase do kostela načerpat posilu do svého života skrze svátost eucharistie. Bůh nás nenechává samotné. On je stále s námi skrze Boží slovo a svátosti.