Menu
Vyhledávání
Kontakt
Římskokatolická fara Deblín 31,
664 75,
P. Petr Papoušek
mobil: 777 297 616
Návštěvnost
TOPlist
Informace

Kázání 5. neděle postní



5. neděle postní 2021 B

Jan 12, 20-33

Už jste asi všichni viděli zrnko pšenice nebo ječmene. Kdybychom zrnka zaseli na pole, vyrostla by z každého zrna dvě až tři stébla. Každé stéblo by pak mělo klas a na klasu by bylo 20 až 30, možná i více zrn. Takže jedno zrnko by přineslo velký užitek, velkou úrodu. Kdybychom se ale podívali do půdy, co se stalo s tím původním zrnkem, viděli bychom, že se rozpadlo, odumřelo.

V dnešním evangeliu jsme slyšeli Ježíšova slova: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo. Odumře-li však, přinese hojný užitek. Pán Ježíš mluvil o sobě o tom, co ho čeká. On byl jako to pšeničné zrno: zemřel na kříži, ale po třech dnech vstal z mrtvých a přinesl všem lidem spásu. Jeho smrt přinesla velký užitek, bez ní by pro nás zůstalo nebe zavřené.

Připravujeme se na Velikonoce a na události Ježíšovy smrti a vzkříšení. Také my můžeme každý den zažít něco z toho, co řekl Ježíš. Také my jsme jako pšeničné zrnko, které má odumřít. To neznamená, že zemřeme, ale může to znamenat, že se něčeho vzdáme, že někomu ustoupíme, že se o něco rozdělíme, že někomu pomůžeme, prostě že budeme mít druhé lidi rádi a nebudeme myslet jenom na sebe a na svoje zájmy. Když se budeme s láskou dělit o to, co máme, přinese to nakonec velký užitek nejen těm druhým, ale také nám. Člověk je šťastnější, když dává, než když dostává. Ve Skutcích apoštolů o svatém Pavlovi čteme: Ve všem jsem vám dal příklad, jak se vlastní prací máme ujímat potřebných a pamatovat tím na slova Pána Ježíše, protože on řekl: Blaženější je dávat než dostávat.

Prožíváme dobu pandemie a mnoho lidí je už znechucených tím, co se děje, už jsou unavení a rezignovaní. Podle statistik více pijí alkohol doma, je více psychických potíží a sebevražd, protože lidé nemají naději. Jejich svět konzumu se zhroutil. Je dobré se na to, co prožíváme, podívat i z té pozitivní stránky. Já věřím, že Bůh má všechno ve svých rukou. Říká se, všechno zlé je k něčemu dobré. Něco starého v nás musí odumřít, aby se něco nového mohlo narodit. Věřím, že se už nevrátíme k tomu, jak jsme žili před pandemií, protože změna je život. Záleží jen na každém z nás, jestli pak bude svět horší nebo lepší. Jakou cestou se vydáme. V době pandemie jsme se mohli zastavit a to jsme asi každý z nás potřebovali. Někomu se svět nezměnil. Ale těm, co žijí konzumním způsobem života asi ano. Nechci dělat ekonomické kázání, ale krásně o tom všem píše renomovaný ekonom Tomáš Sedláček. Stojí za to přečíst aspoň kousek článku, který má název: Peníze ztrácejí význam, ale jsou důvody, proč i tak budeme šťastní. Už před několika lety jsem se sázel, že časem nás přejde potřeba hromadit tolik věcí. A pandemie ukazuje, že je skutečně nepotřebujeme. Štěstí neměříme jen penězi, jejichž význam postupně klesá. Práce není modla a jediné naplnění života.

Sedláček říká: Já chci věřit, že z pandemie se poučíme v mnoha směrech a že se mnoho věcí naučíme dělat jinak. Nebojte se, ještě na tuto dobu budeme vzpomínat. Nebudeme potřebovat v kancelářích, ani v žádné jiné práci, trávit tolik času, protože se ukázalo, že to umíme i na dálku z domova. Dokládají to i čísla. Ekonomika propadla, měřeno hrubým domácím produktem, jen o 5,6 procenta. Takže přes všechno, co bylo zavřené a omezené, byla schopna jet na 94,4 procenta. To je přece neskutečné.

Podle průzkumu STEM se ukázalo, že pocit štěstí se nevytratil.           Naopak: narostl pocit naplnění a smyslu života. Jednak covid mnohem víc spojil rodiny. Myslím, že je to poprvé v dějinách lidstva, kdy tráví otcové více času se svými dětmi. Také máme více času pro sebe. Neběháme ze schůzky na schůzku. Zmizelo neustálé přemísťování. Teď se vše vyřídí z obýváku nebo pracovny. A můžeme díky tomu více přemýšlet o sobě, o smyslu života, o tom, co je důležité pro náš život. Tolik uznávaný ekonom Tomáš Sedláček.

Toto zamyšlení bych chtěl zakončit citátem svatého faráře arského Jana Maria Vianney, který říká: Bůh chce naše štěstí, my ho však odmítáme. Kdyby šlo o náš majetek, co všechno bychom byli schopni udělat? Ale když jde o naši duši, neuděláme nic. Je to pravda. Staráme se více o pomíjivé pozemské statky, než o svoji nesmrtelnou duši, která je věčná. Využijme tento postní čas, čas kairos, čas milosti, čas příhodný, abychom ve svém životě něco změnili k lepšímu.


Autor: P. Petr Papoušek | Vydáno dne 20. 03. 2021 | 841 přečtení | Vytisknout článek

K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Zobrazit všechny komentáře   

Novinky
27.03.2024: Přání
Přeji všem farníkům požehnané Velikonoční svátky vzkříšení Ježíše Krista.

23.03.2024: Žehnání
V neděli 31. března po mši svaté je žehnání Velikočních pokrmů.

23.03.2024: Svatoslav
Ve středu 27. března od 16.30 do 17.00 zpověď ve Svatoslavi.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server